Ve třicátých letech minulého století mělo Německo zájem být soběstačné, přičemž jedním z hlavních dovozních surovin bylo palivo. Aby se ani zde nemuselo spoléhat na dovoz, vyvinula velká chemická společnost IG Farben postup syntézy paliva z velkého množství uhlí.
Adolf Hitler schválil tento projekt a do roku 1940 IG Farben postavil 12 továren po celé říši a vyrobil celkem 11,4 milionu litrů syntetického paliva denně. V následujících třech letech bylo možné tento výkon dokonce zdvojnásobit pomocí nucené práce a válečných zajatců.
V roce 1937 postavila společnost IG Farben velkou továrnu v Pölitzu (nyní polská Police), která nakonec produkovala 15% celkové německé spotřeby syntetického paliva. Jako dělníci byli využíváni nuceně nasazení, jejichž počet v příštích pěti letech přesáhl 30 000. Během této doby 13 000 z nich zemřelo hladem a na nemoci.
Od května 1944 začali spojenci systematicky bombardovat zařízení na výrobu paliva, aby bránili mobilitě německých vojsk – továrna Pölitz nebyla výjimkou. Továrna byla bombardována celkem čtrnáctkrát. Útoky skončily počátkem roku 1945, kdy bylo zařízení prakticky úplně zničeno při útoku 250 bombardérů. Na konci dubna 1945 oblast dobyla Rudá armáda a ihned poté byly všechny dosud použitelné komponenty technického systému demontovány a převezeny do Sovětského svazu.
Na místě původní továrny můžete stále najít desítky staveb. Vše postupně pohlcuje příroda, ale i tak je velice zajímavé místa původní továrny projít.
